Poučíme se z historie? Proč je hořec ve znaku KRNAP?

Poučíme se z historie?

I ve vlaku může být zábava a především poučení. O tom jsme se se žáky SŠ a ZŠ Sluneční přesvědčili 16. 10. díky profesionálním lektorům z Centra studií genocid Terezín.

Speciálně upravený vlak Lemkin v Trutnově přivezl multimediální expozici, která pojednává o životě a díle Rafaela Lemkina, autora pojmu genocida a Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948 a který přišel za 2. světové války o rodinu.

V jednotlivých dobových vagónech jsme si prohlédli výstavu fotografií z pevnosti Terezín, dokumentární film a expozici jsme zakončili v pojízdné zasedací místnosti (původně jídelní vůz) diskuzí, komentáři a besedou na téma násilí, příčiny, původ a důsledky genocid, etnických čistek, masového vyvražďování ve světových dějinách, nenávisti vůči národům v dobách míru i války.

Vlakem jsme přijeli, strávili v něm dopoledne a vydali se zpět do školy. Během zpáteční jízdy, při monotónním zvuku pražců, jsme měli čas a prostor přemýšlet nad tím, co v lidech po generace vyvolává nenávist, zlobu, netoleranci a touhu po moci. Zda se lze poučit z dějin a lidského utrpení a je-li možné tomuto jednání předejít.

Proč je hořec ve znaku KRNAP?

Na tuto a další otázky jsme hledali společně odpověď v Krkonoších s žáky SŠ a ZŠ Sluneční.

Dobít energii, pročistit si hlavu i plíce, dozvědět se něco o fauně a flóře i o historii KRNAP… To bylo cílem našeho výletu 24. 11. Autobus nás vyvezl na Špindlerovu boudu, kde jsme spolu s lektorem KRNAP a studentkami Střední lesnické školy Trutnov sestupovali směrem ke Špindlerovu Mlýnu. Podle fyzických možností jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina prošla úsek kolem Bílého Labe a ta druhá naučnou stezkou Čertova strouha po trase Dřevařská cesta k Dívčím lávkám, kde jsme se všichni sešli. Cestou jsme měli možnost nabývat vědomosti opravdu všemi smysly. Poutavé vyprávění pana Ing. Skalky, poukazování na zajímavé a specifické rostliny a jevy Krkonoš zakončilo malé opakování na závěr, které bylo odměněno originálními suvenýry národního parku a výukovými pomůckami.

Po celou dobu procházky nám přálo počasí. Sucho, bezvětří, příjemné teploty a občasné sluníčko nejsou úplně typické podmínky v podzimních horách, proto jsme si pobyt venku užili dvojnásob.

Přistavěný autobus nás odvezl ke škole do Hostinného. Unavení venkovním vzduchem a chůzí jsme konstatovali, jaké máme štěstí, že nás obklopují tyto krásné hory a uvědomili jsme si, že každý z nás může přispět k ochraně a obnově nedalekých přírodních krás.

Markéta Jindrová

učitelka

Fotogalerie